Malý byt nemusí být limit. Špatná rozhodnutí v interiéru ano. Základní princip V malém prostoru platí: Každá věc musí mít svůj účel a místo. A i deálně víc než jeden. Co si NEkupovat do malého bytu? 1. Velké kusy nábytku bez ohledu na prostor Typická chyba:„Ten gauč se mi líbí.“ Realita: zabere půl místnosti omezí pohyb prostor působí menší Řešení: menší proporce vzdušné nohy lehčí vizuál 2. Nábytek bez úložného prostoru postel bez úložného prostoru lavice bez úložného boxu P

Možná to znáš. Doma je relativně uklizeno, nábytek je hezký, dekorace sladěné. Ale stejně máš pocit chaosu. Narážíš do věcí, pořád něco obcházíš, přendáváš, hledáš nebo uklízíš dokola stejné místo. Často to není problém estetiky. Je to problém toku pohybu v domácnosti. A právě k tomu slouží mapa pohybu v domácnosti. Interiéroví designéři tomu také říkají „flow“, ergonomie prostoru nebo komunikační zóny. Jinými slovy. Jak se doma reálně pohybuješ a jestli ti prostor pomáhá, ne

Většina chaosu doma nevzniká z nepořádku.Vzniká z odkládání věcí na místo, kam nepatří. Přijdeš domů. něco položíš „jen na chvilku“. A na konci dne máš plochy plné věcí. Nejsi líná. Jen máš nastavený špatný mikro-návyk. Dnes ti vysvětlím, jak přestat věci odkládat a začít je ukádat. Jednoduše. Bez komplikací. Proč odkládáme? Nejde o disciplínu. Jde o nefunkční systém. věc nemá jasné místo místo je nepraktické zabere to víc kroků, než chceme Mozek si vždy vybere jednodušší var

Pořádek doma často vnímáme jako výsledek velkého úklidu. Jednorázová akce, která zabere půl dne, někdy celý víkend, a přinese krátkodobý pocit kontroly. Jenže realita se rychle vrátí. Stačí pár dní běžného fungování, děti, práce, únava, a věci se začnou hromadit znovu. Problém není v tom, že bys uklízela málo. Problém je v tom, že pořádek nevnímáme jako návyk, ale jako projekt. Jakmile se na něj začneš dívat jako na součást každodenního fungování, ne jako na mimořádnou aktivi